Mr. Denver
Nový dospělý
47.1K
Popis
Kyle Denver je perfekcionista, workoholik, ktery vlastne nechape, jak funguje cas. Dakota Lennixova je jeho sekretarkou uz 5 let a je nejlepsi sekretarkou, ktera s nim kdy pracovala. Svou praci miluje natolik, ze obcas prespava na pracovisti. Nicmene, jakkoliv svou praci miluje, musi... dat vypoved.
Kapitola 1
Jun 5, 2025
Dakota Lennix
Běžela jsem k autobusové zastávce v 7cm podpatcích, se 2 sportovními taškami a 2 latté. Srdce mi pokleslo, když autobus právě odjel, a rozhlédla jsem se po prázdném taxi, protože mi zbývalo jen 18 minut, než ďábel sám odejde z kanceláře na schůzku.
Do prdele.
Kancelář je 12 bloků daleko a bude mi trvat asi 20 minut, než tam doběhnu. Ale nemůžu znovu běžet, ty 2 tašky jsou tak těžké a vsadím se, že rozliju latté všude kolem. Nervózně jsem polkla a hledala prázdné taxi. Pokusila jsem se zamávat, abych nějaké taxi sehnala.
"Hej! Brunetko se 2 sportovními taškami! Nasedni!" Otočila jsem se a uviděla taxikáře, jak na mě mává. Rychle jsem k němu běžela a nastoupila.
"Denver office prosím.. 6 bloků odsud.. prosím.. rychle.. nebo mě můj šéf zabije." Řekla jsem úplně vyčerpaně.
"Rozkaz!" Řekl taxikář a sešlápl plyn. Hned jsem zkontrolovala telefon, jestli ďábel nepotřebuje něco dalšího. Usmála jsem se, když jsem viděla, že od něj nemám žádnou zprávu.
Otočila jsem hlavu k řidiči a uviděla jeho jméno na palubní desce. Jmenuje se Eddy Brown a myslím, že je mu kolem 40. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu vydechla.
"Víte.. jsem úplně překvapený, že tak hubená dívka jako vy nese 2 velké sportovní tašky." Řekl a podíval se na mě ve zpětném zrcátku. Smutně jsem se zasmála a povzdechla si.
"To mi říkají všichni a myslím, že proto mě můj šéf najal." Řekla jsem a otočila hlavu k oknu.
"Mimochodem, já jsem Eddy." Řekl velmi přátelským tónem. Otočila jsem se k němu a usmála se.
"Já jsem Dakota a děkuji, že jste na mě předtím zavolal." Řekla jsem se smíchem.
"Není zač a jsme tady." Řekl, když zastavil přímo před budovou mé kanceláře. Dala jsem mu 20 dolarů a rychle vystoupila z taxi.
"Dakoto, tady máte drobné!" Slyšela jsem, jak na mě Eddy volá, a otočila jsem se k němu a trochu se předklonila. Usmála jsem se na něj a řekla: "Nechte si je.. dnes jste mě zachránil a přeji vám hezký den, Eddy." Řekla jsem a zamávala mu.
"Děkuji a vám také!" Řekl a já přikývla. Zkontrolovala jsem hodinky a rychle vběhla do budovy. Gestem jsem naznačila všem přede mnou, aby mi uhnuli z cesty. Připadala jsem si jako Mojžíš z bible.. víte, když ho Bůh požádal, aby rozdělil moře. Já rozděluji lidi, aby mi uhnuli z cesty.
Zbývají mi 3 minuty a zmáčkla jsem tlačítko výtahu jak nejrychleji to šlo v naději, že přijede rychleji. Nervózně jsem polkla a dívala se na všech 6 výtahů, čekajíc, až jeden z nich otevře své zatracené dveře.
No tak, no tak..
Cink.
Běžela jsem k výtahu napravo a rychle nastoupila. Zmáčkla jsem číslo 20, protože tam je ďáblovo doupě. Nervózně jsem polkla a probodla pohledem lidi, kteří se chystali zmáčknout tlačítko venku. Dveře výtahu se zavřely a vyjel nahoru. Neustále jsem nervózně sledovala hodinky a pak úzkostlivě i čísla.
No tak.. no tak!
Když se číslo zastavilo na 20, nemohla jsem si pomoct a široce se usmála. Běžela jsem k ďáblově kanceláři a dvakrát zaklepala, než jsem vešla dovnitř. Právě telefonoval a gestem mi naznačil, ať jdu dál. Vešla jsem a pomalu zavřela dveře. Položila jsem 2 velké sportovní tašky vedle jeho stolu a 2 latté na jeho stůl.
Každý den ve 2 odpoledne pije 2 latté a ano, je tak divný. Miluje kávu po obědě a miluje kávu ze Starbucks. Stála jsem tam a čekala, až mi dá další úkol, ale on náhle ukázal na skleněné okno. Rychle jsem vzala ovladač a zatáhla žaluzie.
Vzal si své latté a upíjel ho, zatímco mluvil do telefonu. Gestem mi naznačil, ať si sednu, a já si rychle vytáhla poznámky, protože vsadím se, že mi po tomhle dá spoustu práce. Ukončil hovor a posadil se do svého křesla.
"Zruš všechny moje schůzky až do soboty, jedu do Vancouveru." Řekl a mé oči se rozšířily.
Do prdele! Ne..
"Jaké máte plány ve Vancouveru, pane Denvere?" Zeptala jsem se a upravila si brýle, protože mi pomalu sklouzávaly. Začala jsem škrtat jeho schůzky od zítřka do soboty.
"Prostě mi zarezervuj letenku a ty nejedeš." Řekl svým obvyklým chladným tónem. V duchu jsem se tajně usmála, protože to znamená, že mám 4 dny volna. Nemusím 4 dny sloužit ďáblovi a to jsou opravdu dobré zprávy.
"Ano, pane Denvere. Mám zarezervovat ranní let nebo?" Zeptala jsem se a vytáhla iPad z tašky.
"Nejdřívější let zítra a poslední let v sobotu." Řekl a ukázal na mě perem. Zapsala jsem si to do deníku a pak jsem se na něj znovu podívala.
"Potřebujete ještě něco?" Zeptala jsem se a on právě upíjel kávu.
"Budeš mít na starosti kontrolu stavby, když budu pryč." Řekl a to mě vyděsilo.
"Není to Bobova práce?" Zeptala jsem se velmi opatrným tónem.
"Právě jsem ho vyhodil. Přivedl si do kanceláře 2 dívky a měl sex, když mi měl dát update." Řekl můj šéf a díval se na obrazovku počítače. Smutně jsem sklonila hlavu, protože jsem si myslela, že budu mít 4 dny volna, ale.. on mi místo toho dal více práce.
"Je to všechno, pane Denvere?" Zeptala jsem se a začala si dávat věci do tašky.
"Pošli mi letenky a víš, co máš dělat, že?" Zeptal se.
"Ano." Řekla jsem a otočila se k němu. Gestem mi naznačil, ať okamžitě odejdu. Vstala jsem ze židle a vyšla z jeho kanceláře. Došla jsem do své kanceláře a hodila se na pohovku.
Náhle mi zazvonil telefon a já ho rychle vytáhla z tašky. Když jsem uviděla jméno na displeji, okamžitě jsem zmáčkla červené tlačítko. Telefon zvonil znovu.. stejné jméno se objevilo.
"Co chceš?" Zasyčela jsem, když jsem se rozhodla hovor přijmout. Dala jsem hovor na hlasitý odposlech, protože nemám sílu držet telefon u ucha.
"Co?!"
"Děda umírá.." Řekl můj táta a já protočila oči.
"Tentokrát mě neoklameš, tati." Řekla jsem chladným tónem.
"Přísahám, že tentokrát nežertuju." Řekl velmi vážným tónem.
"Jsem zaneprázdněná.. tak přestaň žert-" Táta zapnul kameru a mé oči se rozšířily, když jsem uviděla dědu v nemocnici.
"Nelžu."
"Fajn.. budu tam." Zasyčela jsem a ukončila hovor. Rychle jsem vstala z pohovky a sedla si na pracovní židli. Začala jsem rušit všechny schůzky pana Denvera tím, že jsem volala všem, kterých se to týkalo. Začala jsem mu rezervovat letenku do Vancouveru a letenku pro sebe do LA.
Po dokončení přeplánování jsem šla do šéfovy kanceláře. Zaklepala jsem a vešla dovnitř.
"Pane Denvere, myslím, že zítra ráno musím jet do LA." Řekla jsem a on vzhlédl.
"A proč?" Zeptal se.
"Můj dědeček umírá, táta mi právě volal, že se musím vrátit domů." Řekla jsem.
"Jeď.. máš 2 dny a požádej Cindy, aby tě zastoupila."
"Jmenuje se Cynthia." Opravila jsem ho a on se ke mně otočil a gestem mi naznačil, ať jdu. Dala jsem mu detaily o letence a pak mi gestem naznačil, ať okamžitě odejdu. Vrátila jsem se do své kanceláře a pracovala dál.
Mr. Denver
35 Kapitoly
35
Obsah
Žánry
O nás
Copyright © 2025 Passion
XOLY LIMITED with the registered office at Las Vegas, NV, USA, 89101